Čím si hasiči před 140 lety u požáru svítili.
„Vyjíždějí-li hasiči za tmy, tedy pozdě večer nebo v noci, jest jejich povinností bedlivě k tomu hleděti, aby dostatečnou zásobu prostředků osvětlovacích sebou měli.“
Časopis „Český hasič“ v čísle 12, ročníku VI, ze dne 25. 6. 1883 na str. 96 uváděl:
„Vyjíždějí-li hasiči za tmy, tedy pozdě večer nebo v noci, jest jejich povinností bedlivě k tomu hleděti, aby dostatečnou zásobu prostředků osvětlovacích sebou měli.“
Plameny požáru neumožňují hasičům v noci bezpečně rozeznat co se nalézá v jeho okolí, tak aby nenaráželi na překážky, mohli bezpečně provádět požární útok, zajistit evakuaci osob a zachraňovat majetek. K tomu potřebují řádné osvětlení, které v té době zajistit nebylo jednoduché. Osvětlení musí být vydatné, spolehlivé a zároveň bezpečné, což znamenalo, že nesmí samo vyvolávat nebezpečí vzniku požáru. V té době se k osvětlování často používaly smolné pochodně, které nebyly pro osvětlení při požáru vhodné, neboť úlety jisker z nich mohly být nebezpečné pro vznícení hořlavých látek, které se v okolí nalézaly. Rovněž osvětlení lucernami se svíčkami, nebo malé svítilny lihové, olejové a petrolejové nebyly vhodné, neboť vydávaly málo světla a doporučovaly se pouze pro uzavřené místnosti, půdy a sklepy, kde otevřené světlo mohlo být nebezpečné. Pro osvětlování otevřených prostor se doporučovaly pochodňové svítilny, kterých měl mít každý hasičský sbor několik, protože poskytovaly vydatnější světlo, nehrozilo, že neočekávaně zhasnou a byly nejlacinější.
Pochodňové svítilny měly různou konstrukci, některé byly pouze přenosné, některé byly opatřeny stojany. Jiné měly nádobu v jednoduchém závěsu a některé měly dvojitý závěs sestavený tak, aby sklon svítilny zůstával vždy ve vodorovné poloze a některé měly přizpůsobení pro regulaci knotu. Ve výše uvedeném článku byly vyobrazeny v té době nejnovější pochodňové svítilny firmy C. D. Magirus z Ulmu, které mohly být odšroubovány ze závěsu, a tak mohly být snadněji doplňovány, opatřeny novým knotem a ošetřovány. Malé ruční pochodně byly bez závěsu. Ke svícení se v nich používal petrolej nebo olej a byly opatřeny dřevěnými nebo měděnými leštěnými držadly.
Obrázek pochodňových svítilen firmy C. D. Magirus
Na spodním obrázku je fotografie pochodňových svítilen z Muzea ČHJ v Praze Libni.
